11. prosince 2017

Kouzlo předvánočního času

          Po roce mi opět dělají každodenní společnost skořicově (jablečně, vanilkově, po perníku…) vonící a zlatavě plápolající svíčky na všech možných místech v domě, postupně stále častěji přehrávané (či zpívané) vánoční koledy a červená hvězda v okně zářící do dáli... Naše holky bývají často nalepené u malého okýnka na schodech, skrze něhož oproti oranžovému světlu pouliční lampy pozorují padající sněhové vločky (ehm… spíše občas, když i u nás konečně sněží). Starší dcera každou chvíli počítá zapálené svíčky na adventním věnci a neustále mě přesvědčuje, že už je čas zapálit i tu svíčku další. A taky se často chodí ptát, jestli ji Ježíšek donese ty její vysněné (a pro něj do dopisu namalované) dárky… Po roce je tady zase předvánoční čas :-)

          Tohle období před Vánoci dokáže být kouzelné, a obzvláště v domácnosti s malými dětmi. Ony si ho dokážou ještě tak dětsky nevinně naplno prožít a mít radost z každé další události a aktivity, kterých je v tom adventním čase nepočítaně. A tím vlastně nutí i nás (= dospěláky), abychom to také všechno intenzivně prožívali s nimi. Díky dětem nám neunikne žádné sněžení, žádná světýlka v okolí, každá nová vánoční ozdoba se neobejde bez důkladného prozkoumání, z rozsvěcovaní světýlek v okně se stává pomalu ceremoniál a opět se učíme už zapomenuté sloky vánočních koled…  A upřímně, já jsem za to ráda. Někdy v tom předvánočním shonu není čas (a občas ani chuť) si všechny ty milé věci provázející toto období v roce uvědomit a děti nás alespoň na chvíli dokážou přepnout z těch roztěkaných čistě praktických myšlenek znovu do toho nehmotného prožitkového světa… Ale aby to nebylo jen na dětech, je fajn si držet i pár vlastních předvánočních zvyků, při kterých dokážeme na chvíli zapomenout na ten předvánoční spěch a jež nás pocitově navnadí na ten přicházející vánoční čas. A mohou to být třeba i tady ty moje: 
  
Pečení cukroví
          Můj oblíbený předvánoční zvyk, který mi však působí i každoroční stres… Na začátku pokaždé stojí má naivní (ale krásná) představa, jak si to pečení letos s holkami užijeme, a když pak ještě začnu listovat kuchařkami, tak mi tužka na můj seznam cukroví k těm ověřeným receptům pořád připisuje recepty další a další… No, a pak přijde realita :-) Brzy se ukáže, že kromě pečení je potřeba v tom předvánočním čase stihnout i plno dalších aktivit a tudíž mi na pečení tolik času nezbývá… a ten můj seznam se sepsaným cukrovím je stále dlouhý a nutí mě všechno to upéct! K tomu mě pohání navíc i můj vnitřní pocit, že svátky si opravdověji prožiji spíše s domácím cukrovím než s tím kupovaným, ke kterému prostě nemám vztah :-). A i když na to kupované sice taky dojde, snažím se, aby bylo jen jako menší doplněk k tomu hlavnímu, domácímu... Nejenže si víc vychutnám (s pocitem – snad dobře – odvedené práce) cukroví, se kterým jsem se sama piplala, ale taky… kdy jindy dostane domácnost větší předvánoční nádech než ve chvílích, kdy se kuchyní line vůně čerstvě upečeného cukroví, ve vzduchu je cítit pomeranč, citron, skořice, med, ořechy… 

Adventní trhy
          Mají své kouzlo a bez jejich návštěvy si adventní čas neumím představit – tolik vánočních vůní, chutí, barev a nejrůznějších výrobků na jednom místě… a většinou na nich panuje příjemně milá nálada. Každý rok se chodíme dívat s holkami na trhy u nás ve městě, někdy (když zrovna náhodou nespěchám) se jimi i ráda jen tak procházím sama a nasávám do sebe tu předvánoční atmosféru. Holky pokaždé obdivují velký nazdobený svítící strom a dřevěný betlém, nejvíc času však stráví u ohrádky s živými zvířaty a samozřejmě jízdou v dětském vánočním vláčku (z něhož se jim trhy evidentně pozorují nejlíp…). A já, i když kvůli dietě většinou nemůžu nic z těch lákavých vánočních specialit ochutnat, zase ráda prozkoumám alespoň očima nejrůznější vánoční výrobky a vymoženosti ve stáncích, abych nakonec jako vždy neodolala a nějakou drobnost si domů přinesla… kromě tedy té vánoční atmosféry :-)

Adventní svícen
          Adventní čas se mi už od dětství spojuje s tím klasickým kulatým adventním svícnem vyrobeným ze smrkových větviček, na němž jsou kromě ozdob napíchnuté čtyři svíce. A přestože i některé moderní varianty adventních svícnů vypadají hezky, k tomu klasickému kulatému mám prostě zvláštní vztah – s ním se mi pojí Vánoce a vybavuje se mi ten prožitek očekávání vánočního období. Proto, i když se dají v dnešní době sehnat moderní pěkné věnce, si jdu každý rok na větvičky a část jednoho odpoledne věnuji omotávání toho polystyrenového kola a následnému zdobení. Navíc se této mé tradice účastní už i má starší dcera, která si zase užívá ten pocit, že je u výroby něčeho „důležitého“ a pečlivě vybírá ozdobičky :-). A každou adventní neděli si pak společně zapálíme další svíčku (… čímž si dcera i odpočítává příchod Ježíška).

Dětské vánoční knížky
          Jako dítě jsem v předvánočním čase vždy vytahovala jednu svoji oblíbenou a pěkně ilustrovanou vánoční knihu, v níž jsem si ráda četla – k vánočnímu času prostě patří vánoční příběhy. Knihu mám dosud a čekám, až k ní dorostou i holky, abych si v ní zase mohla číst :-) Zatím si jen každý rok prohlížíme vánoční knížku s říkadly (nebo spíše koledami), která je pěkně malovaná, a nad níž debatujeme nad přicházejícími Vánoci. A já – vedle toho – každý rok (možná jsem o tom psala už loni) hledám nějakou srdcovou vánoční knížku i pro holky. Takovou, která bude krásně ilustrovaná, s nepříliš komplikovanými a kratšími příběhy, které se dají číst stále dokola a jež ve čtenáři navodí ten pocit kouzelného času. A popravdě řečeno, je docela kumšt něco najít! I když... nedávno dcera dostala knížku Louskáček a zatím je z ní nadšená a neustále z ní chce předčítat, tak možná si svoji vánoční knížku už našla…

Úklid
          Zní to šíleně… ale předvánočního úklidu se nevzdám :-) Do následného nového roku chci pokaždé vstoupit „s čistým štítem“, resp. s čistými všemi kouty v domě. Řečeno metaforicky – kdybych neměla všude uklizeno, měla bych pocit, že není ve starém roce vše uzavřeno a do nového roku si nesu břímě na zádech :-). Z toho důvodu se můj prosinec vyznačuje smejčením všude po domě… A samozřejmě mé uklízecí mánii neuniknou ani již nefunkční a staré věci, se kterými se nekompromisně loučím. Nejde však jen o pocit „čistého vstupu“ do nového roku, ale i o prožitek samotných vánočních svátků. Jak bych mohla pociťovat sváteční náladu, kdybychom všichni seděli sice u nazdobeného vánočního stromečku a v nazdobené domácnosti, ale přitom bych věděla, že je někde binec? Pak by tomu výjimečnému období prostě něco chybělo…   
     
Světýlka a vánoční výzdoba
          Těžko necítit zvláštnost přicházejícího období, když to ze všech stran na člověka bliká, svítí a bije do očí… A i když občas kýčovitě, k Vánocům světýlka a nejrůznější dekorace všude možně patří. Kromě toho je to i pěkný způsob, jak si zpříjemnit to období nejkratších dní v roce. Trochu si tu „neustálou“ tmu rozsvítit a rozveselit. A aspoň jednou v roce si pořádně vyzdobit to své bydlení!


          A nesmím samozřejmě zapomenout na svůj diář, který mi právě v předvánočním čase dělá každodenního společníka a jehož prosincové stránky jsou hustě popsány. Bez něj bych to všechno prostě nedala. Přece jen celý ten adventní čas je občas docela slušný chaos. V rozmezí pár týdnů je třeba nachystat a zařídit plno věcí a diář mi v tom všem chaosu poskytuje alespoň nějaký řád. Bez jasně rozepsaných dní bych se v tom zmatku okolo nadobro ztratila a všechno bylo by hotové jen z části (pokud vůbec)… A (nejen) proto si každý rok od Ježíška přeji diář na další rok :-)

A vám všem přeji příjemně a naplno prožitý předvánoční čas!

2 komentáře:

  1. Seznam na cukroví, které mám v plánu upéct, je vždy koncem listopadu také poměrně dlouhý. Během pečení se ale nějakým záhadným způsobem smrskne na polovinu:-).
    Adventní trhy mě letos zklamaly. A když jsem někde četla, že na adventních trzích jsou i ruská kola a kolotoče, nevycházela jsem z údivu...
    Knížky mám ráda obecně a podle mě pod stromeček rozhodně patří.
    Žádný velký vánoční úklid nedělám už dobrých deset let. Uklízím celý rok a ten větší si nechávám na jaro. Ale každý to máme jinak, takže svým potřebám nech rozhodně volný průchod, Pavlíno:-).
    Měj krásný adventní čas.
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Každý má to svoje, čím si v předvánočním čase umocňuje atmosféru tohoto období :-) I když... to záhadné smrsknutí seznamu by se mi taky hodilo (přinejmenším proto, abych se necítila tak blbě, že jsem už musela začít neúprosně trochu škrtat) :-)
      Přeji pohodový předvánoční čas, Pavlína.

      Vymazat