6. prosince 2016

Jak na předvánoční čas (a shon...)

          hm, tak to by mě taky zajímalo. Na internetu a v časopisech se to těmito „radami“ momentálně hemží, jen problém jaksi je, že pro mě to vlastně nejsou rady (proto taky ty uvozovky). Vykašlat se na předvánoční přípravy s tím, že Vánoce budou i tak, je pro mě rada (s prominutím) k ničemu… Vánoce jsou moje nejoblíbenější období v roce a ten shon mi v rámci určitých mezí nevadí – k Vánocům prostě patří J Kdybych se měla na předvánoční shon vykašlat, tak už tomu adventnímu času bude zkrátka něco chybět - ta postupně vrcholící příprava na samotné svátky. A potom ten pocit dokonalosti a radosti ze sebe sama, že jsem to všechno zvládla, který si můžu pod nazdobeným vánočním stromkem, se zapálenými svíčkami okolo, s vonícím cukrovím na stole a v čisté domácnosti krásně užít. A splnit si svoji dávku adrenalinu na další rok, pak alespoň nemám potřebu dalších adrenalinových zážitků po zbytek roku J

          Nicméně problém je, když ten shon překročí určitou mez (jako dnes). To se stane většinou v situaci, kdy mi předvánoční přípravy a můj (už tak značně flexibilní) předvánoční plán nabourají problémy s Vánocemi nesouvisející – neustálé nemoci dětí (i moje), bordel po Mikuláši, bordel v kuchyni (kvůli zdravotnímu problému mladší dcery), nálet dcer na uklizený pokojík, prasklá sprcha u vany a ještě příšerná nálada starší dcery, která evidentně většinu dne zkoušela moji trpělivost (a už atakovala její hranici…), pak mám pocit, že nic není, jak má být… vánočně, klidně, ale hlavně MÍRUMILOVNĚ!

          Takže spíše než rady, na co všechno se před Vánocemi vykašlat, bych potřebovala rady, jak ten shon přežít s nadhledem, s klidem a v onom míru… Protože cukroví péct prostě budeme (jen zatím nevím kdy), ale k vánočním přípravám to patří a ta vůně čerstvě upečeného lineckého nebo perníčků je nenahraditelná. Velký úklid mám také v plánu, protože mi přijde divné mít vše načančáno v neuklizeném bytě… Dárky (a rovnou několik) samozřejmě už nějaký ten pátek sháním a dávám si na čas a práci s jejich výběrem - což ani jinak občas nejde, neboť kombinace příjemné ceny, dobré kvality a trefy do dětského momentálního vkusu je občas neřešitelnou rovnicí (nicméně už alespoň jedeme v úspornějším režimu, kdy u nás frčí nákupy přes internet). A výrobu adventního svícnu a vánoční výzdoby už máme nějakou dobu hotovou.

Náš klasický adventní svícen, trochu dětsky pojatý :-)

          V mezičasech si s holkama vyprávíme o Vánocích (ta mladší to zatím moc neřeší…) a vyrábíme různé vánoční propriety. Nicméně tady pro úplnost dodávám, že – jak už jsem psala i v minulých příspěvcích – Sofi tyto výjimečné chvíle v roce a změny ročních období zbožňuje a dokáže si je i náležitě užívat, takže ji do vytváření vánočních věcí nemusím nutit a občas i ji samotnou nějaká vánoční aktivita napadne… Což je v podstatě další důvod, kvůli kterému bych se nemohla a ani nechtěla předvánočních příprav vzdát.

Lepení sněhuláčka dceru moc bavilo, v balíčku bylo obrázků víc, tak nám teď zdobí pokojíček


 
Mikulášek a čert - tvorba ze školky

          A teď se postupně psychicky i fyzicky připravuji na pečení první várky cukroví, které by mě mělo čekat o víkendu, resp. nenabourá-li mi můj flexibilní plán opět nějaká další neodkladná nemilá záležitost. Je třeba si připomínat, že život je občas fakt komedie a je třeba ho brát s nadhledem… (jestli mi ale pošlou z e-shopu zase nějakou kazovou hračku a budu nucena zase vyřizovat celý ten proces reklamaci a hledat náhradu, tak se obávám, že ten nadhled dočasně ztratím). A když už to fakt nepůjde, tak si říkat, že i ona občasná ztráta nadhledu k Vánocům taky jaksi podivně patří.

          Mějte pěkný a cukrovím provoněný adventní čas! 

Žádné komentáře:

Okomentovat